DĚTI A PASIVNÍ KOUŘENÍ
Již během těhotenství má na zdraví dítěte vliv matčino kouření či častý pobyt v zakouřeném prostředí. Vzhledem k velikosti těla děti vdechnou v přepočtu více chemikálií než dospělí. Děti z kuřáckých domácností mají častěji různá infekční onemocnění, protože kouření snižuje odolnost (imunitu): hlavně kašel a bronchitidy, ale i zápaly plic. Mají i častější záněty středního ucha nebo „voskové ucho“. Kuřácká domácnost se dokonce může podepsat na nezvladatelném a narušeném chování dítěte až do puberty.
Znečištění vzduchu tabákovým kouřem lze měřit ještě dlouho po dokouření poslední cigarety.
Například v některých státech USA platí zákon, že v domácnosti, kde vyrůstá dítě, se nesmí kouřit, a má-li dítě přijít někam na návštěvu, nesmí se tam kouřit dva dny předem.
Vyrůstat v čistém prostředí bez kouře patří k základním právům dítěte.
AUTA VERSUS CIGARETY
Představa, že výfuk auta je horší než kouření, už přežila víc než půl století. Lékaři tenkrát sami sázeli na auta. Domnívali se, že za rakovinu plic mohou právě auta. Průzkum však prokázal, že většina jejich pacientů kouří. Dnes již jsou změřeny rozdíly mezi znečištěním vzduchu kouřem cigaret nebo výfukem dieselového motoru. Závěr je jasný: cigareta je horší, navíc trvá déle, než se znečištění vyvětrá.
LÉČBA ZÁVISLOSTI NA TABÁKU
Tabák přivezli do Evropy z Ameriky Kolumbovi námořníci. Kouřil se z dýmek nebo v doutnících, víceméně výjimečně.
Tabáková epidemie začala až s příchodem dvacátého století – s automaty na výrobu cigaret. Nejdřív se kouření zdálo zajímavé a moderní, ale od třicátých let 20. století byla vyslovována různá podezření na souvislost kouření s nemocemi, hlavně s rakovinou plic. Teprve roku 1950 byla tato souvislost jasně prokázána a dnes víme, že kouření souvisí téměř se všemi nemocemi.
Kouření není zlozvyk – je to nemoc se samostatným označením diagnózy (F 17 – poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku). Nejprve se k léčbě mohla použít jen psychoterapie,od 80.let 20.století je k dispozici první farmakoterapie: náhradní léčba nikotinem. Její první formou byly žvýkačky, do té doby nepoužitá léková podoba. Dnes jsou u nás k dispozici kromě nikotinových žvýkaček ještě náplasti, inhalátory a podjazykové tablety. Jsou volně prodejné v lékárnách. Druhým lékem,který máme od roku 2000, je antidepresivum Bupropion (vázaný na recept).
Smyslem farmakoterapie je překonání abstinenčních příznaků u kuřáků závislých na nikotinu. Kouření totiž začíná závislostí psychosociální, což je potřeba mít v ruce cigaretu v určité situaci nebo společnosti. Jedná se „jen“ o naučené chování. S naučeným chováním, změnou životního stylu či způsobu prožívání dne ale kuřákovi žádný lék nepomůže: to je část problému, kterou buď musí vyřešit sám, nebo podstoupit psychoterapii.