Riziko rakoviny u kuřáků není jediné číslo. Záleží na typu rakoviny, intenzitě kouření (počet cigaret a délka let) a dalších faktorech. Nicméně epidemiologické studie dávají poměrně jasný rozsah relativního rizika.
Níže je přehled založený na velkých populačních studiích a metaanalýzách.
1. Rakovina plic (největší rozdíl)
U nejvíce typické rakoviny spojené s kouřením – rakoviny plic – je rozdíl velmi výrazný.
- běžně: 7–10× vyšší riziko než u nekuřáků
- podle některých epidemiologických dat: 10–17× vyšší riziko
- u dlouhodobých silných kuřáků může být až 30–40× vyšší riziko
Současně se odhaduje, že 80–90 % úmrtí na rakovinu plic je způsobeno kouřením.
2. Ostatní typy rakoviny spojené s kouřením
Kouření zvyšuje riziko nejméně 15–20 různých typů rakoviny (např. ústní dutiny, hrtanu, jícnu, pankreatu, močového měchýře, ledvin). U většiny z nich je relativní riziko menší než u plic.
Typické násobky rizika podle studií:
| Typ rakoviny | Přibližné zvýšení rizika |
|---|---|
| plíce | 7–40× |
| hrtan | 10–15× |
| dutina ústní a hltan | 3–10× |
| jícen | 2–5× |
| močový měchýř | 2–4× |
| pankreas | ~2× |
| kolorektální | ~1.5–1.7× |
3. Celkové riziko rakoviny (bez rozlišení typu)
Když se hodnotí všechny typy rakoviny dohromady, velké kohortové studie obvykle ukazují:
- 2–3× vyšší celkové riziko rakoviny u kuřáků oproti nekuřákům.
Tento průměr je nižší než u plic proto, že mnoho typů rakoviny má jen mírně zvýšené riziko.
4. Jak moc záleží na intenzitě kouření
Riziko roste téměř lineárně s tzv. pack-years (počet balíčků cigaret denně × počet let kouření).
Například ve švédské prospektivní studii:
- 25 pack-years → ≈16–18× vyšší riziko rakoviny plic než u nekuřáků.
5. Co se stane po zanechání kouření
Riziko postupně klesá:
- po 10–15 letech může být asi o polovinu nižší než u aktivních kuřáků
- po 20–30 letech se blíží riziku nekuřáků, ale často zůstává mírně vyšší.
✔ Shrnutí
- Celkově: kuřáci mají asi 2–3× vyšší riziko jakékoliv rakoviny.
- U rakoviny plic je rozdíl mnohem větší:
- běžně 7–17×,
- u silných kuřáků až 30–40×.
Celoživotní riziko rakoviny plic: kuřáci vs. nekuřáci
Epidemiologické studie (zejména velké kohorty sledované v USA a Evropě) umožňují poměrně přesně odhadnout pravděpodobnost, že člověk během života onemocní rakovinou plic. Tyto hodnoty vycházejí např. z analýz American Cancer Society, National Cancer Institute (SEER) a dlouhodobých prospektivních studií kuřáků.
Přibližné celoživotní riziko
| Skupina | Pravděpodobnost rakoviny plic během života |
|---|---|
| Nekuřáci | přibližně 0,5–1 % |
| Bývalí kuřáci | přibližně 2–6 % (záleží na délce abstinence) |
| Aktivní kuřáci | přibližně 10–20 % |
Zdroj: dlouhodobé kohortové studie publikované např. v New England Journal of Medicine, JAMA Oncology a analýzy SEER (Surveillance, Epidemiology, and End Results Program).
Rozdíly podle pohlaví
Historicky se čísla mírně liší:
| Skupina | Muži | Ženy |
|---|---|---|
| celoživotní kuřáci | ~15–20 % | ~10–15 % |
| nekuřáci | ~1 % | ~0,5–0,7 % |
Jak tato čísla interpretovat
Je důležité rozlišovat dva typy rizika:
Relativní riziko (RR)
- kolikrát je riziko vyšší než u nekuřáků
- u rakoviny plic typicky 10–20× vyšší
Absolutní riziko
- skutečná pravděpodobnost onemocnění během života
- u kuřáků přibližně 10–20 %
To znamená:
- většina dlouhodobých kuřáků rakovinu plic nedostane
- ale pravděpodobnost je řádově vyšší než u nekuřáků